| Dvouposchoďová budova ve dvorním traktu domu Rumiště 7 je zřejmě jedním z pozůstatků desítek brněnských textilek po obou březích Svitavského náhonu. Dvůr Rumiště 7 patřil již v roce 1850 barevně Wilhelm Georg Van den Bruch a Mathias Donheimer, tedy provozu značně náročnému na vodu. Vedlejší dvůr Rumiště 5 využívaly firmy Adolf Franz Schmal a později Felix Bochner pro výrobu vlněného zboží. Dvory byly propojeny a pila zde byla vybudována zřejmě až po 2. světové válce. |
Krátká manipulační drážka tvořená trojicí rovnoběžných kolejí vycházejících z vrat budovy bývalé textilky a pozdější pily sloužila nejpozději od 60. let 20. století v bloku mezi ulicemi Rumiště, Mlýnská, Štěpánská a Křenová v Brně.
Historie
Po 2. světové válce byla ve dvorním traktu poslepovaných bývalých textilek na pravém břehu Svitavského náhonu, který v této části toku tehdy ještě nebyl zakanalizován vybudována pila (její silo na piliny je ze zastávky Vlhká vidět dodnes). Pro dopravu dřeva ke katru umístěnému uvnitř jedné z patrových budov bývalých textilek Wilhelm Georg Van den Bruch a Mathias Donheimer byla vystavěna úzkokolejka počínající takřka na břehu náhonu a končící uvnitř budovy s katrem. Pila ukončila svůj provoz zřejmě před rokem 1990 a od té doby je drážka bez využití.
Popis
Drážka se skládá ze tří navzájem disjunktních kolejí rozchodu 600 mm o proměnné délce, z nichž nejdelší, prostřední kolej dosahovala délky až 18 m. Nejvýchodnější kolej je ve srovnání se dvěma západnějšími provedena z nápadně mohutnějších kolejnic a je možné, že byla vybudována dodatečně. V roce 2020 byly všechny tři koleje na svém místě a prostor byl využíván jako parkovací plocha pro užitková vozidla.
| Přestože to nelze vyloučit, je výskyt úzkokolejných drážek v textilních továrnách spíše vzácností. Přímý směr koleje a její poloha uprostřed vrat naopak jasně napovídá, že šlo o kolej zajišťující rovnoběžný přísun řeziva ke katru. |
| | Dnes je místo obvykle zaplněno materiálem, odpadem nebo alespoň zaparkovanými auty. |
|
| Obdobná kolej vede rovněž ze sousedních vrat. |
| | Třetí, nejvýchodnější kolej vykukuje zpod nákladního auta. Nejen zde převzala funkci úzkokolejek vozidla s gumovými koly. |
|
Zdroje
- Ryšková, M., Mertová, P.: Kulturní dědictví brněnského vlnařského průmyslu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. Ostrava 2014. ISBN: 978-80-85034-81-3.
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz
Článek ze dne 18. 1. 2021 byl naposledy upraven dne 18. 1. 2021 a zobrazen celkem 13045×, naposledy dne 2. 5. 2024 v 8:01.
| Texty na téma Úzkokolejka za Rumištěm | Zpět | Nahoru |
| | Téma: Tunel Ponávky za Rumištěm
Tajemný a zrakům obyčejných smrtelníků skrytý tunel Svitavského náhonu, od soutoku se starou Ponávkou pod křižovatkou ulic Křenová a Vlhká prochází ve tvar… | | Téma: Úzkokolejka na Vlhké ulici
Fragment prakticky neznámé průmyslové drážky o rozchodu 600 mm se nachází ve dvoře objektu Vlhká 7 v Brně, v těsném sousedství první brněnské elektrárny.
… | | Téma: Svitavský náhon
Svitavský náhon je vodní tok oddělující se od řeky Svitavy v brněnských Zábrdovicích a protékající částečně pod zemí nejstaršími průmyslovými čtvrtěmi Brna… | | Téma: Databáze úzkokolejek Následující seznam úzkokolejek obsahuje všechny dráhy o rozchodu menším než standardních 1435 mm, o jejichž existenci se podařilo získat spolehlivou informaci … | | Téma: Vlněna Vlněna Brno
Textilka Vlněna v Brně nedaleko hlavního nádraží na místě někdejších bažin zabírala jeden velký blok mezi ulicemi Přízova, Mlýnská a Dornych a S… | |